Sbírka pečetních otisků a odlitků pečetí Archivu Národního muzea
Sfragistický materiál nejrůznější povahy, tedy jak pečetidla, tak pečetní otisky, se objevily ve sbírkovém programu Národního muzea již od jeho založení v roce 1818. Zprvu se jednalo o pečeti na listinách či jiných písemnostech. Později se začaly objevovat i samostatné otisky pečetí, ať již takové, které původně součástí písemnosti a od ní odděleny, nebo takové, které již vznikly za účelem zařazení do sbírky.
V podstatě zakladatelským počinem byla pro založení sfragistické sbírky NM koupě soukromé sbírky pečetí Josefa Karla Burdeho (1779–1848), jinak správce obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění a v letech a také kustoda archeologicko-etnografické sbírky Národního muzea (v letech 1826–1831). Burdeho sbírka představuje dle střízlivého odhadu přibližně necelých 20 tisíc otisků. Další otisky od jiných původců byly v následujících desetiletích přivtělovány k tomuto základu, až sbírka dosáhla zhruba 30 tisíc kusů.
Galvanoplastické odlitky pečetí
Nepřehlédnutelnou součástí sbírky pečetí Archivu Národního muzea je soubor galvanoplastických odlitků pečetí. Jedná se o 254 pečetí, z nichž však některé jsou oboustranné. Všechny tyto exempláře mají jednotnou úpravu: sádrové odlitky byly pokoveny a vsazeny do rámců z pevného kartonu, aby nedošlo k narušení okrajů odlitků. Tato část sbírky se dělí na dvě základní části.
První z nich (otisky 98 pečetí) zachytila knížecí a královské pečeti rodů panujících v Českém království do roku 1526. Někdejší archivář Národního muzea, Václav Schulz je nechal vyrobit v roce 1896 ve vídeňském Haus-, Hof- und Staatsarchivu, tehdy centrálním archivu celé monarchie. Co jej k tomu vedlo? Je faktem, že do té doby byla panovnická sfragistika v muzejním archivu zastoupena pouze zcela nesystematicky, tedy pokud náhodou do sbírek přibyla nějaká královská listina či samostatný otisk pečeti. Ostatní archivy (především Archiv země České založený v roce 1862) na tom nebyly s dostupností kompletního souboru pečetí panovnických domů o mnoho lépe, neboť původní korunní archiv českých králů byl od roku 1750 deponován ve Vídni. Schulzovu akci tedy jistě nepřivítali pouze muzejní badatelé. O rok později, tedy v roce 1897, putovala do Vídně další objednávka, tentokráte se jednalo o odlitky pečetí z nejrůznějších listin náležejících do řádových archivů (benediktinských, cisterciáckých, ale i dalších), které byly taktéž v dané době deponovány ve Vídni. Ve druhé skupině však převažují pečeti šlechtické, církevní, v menší míře jsou pak zastoupeny i městské.
Metodika zpracování databáze
Při zpracování galvanoplastických odlitků pečetí bylo postupováno dle doporučení Základních pravidel pro zpracování archiválií a další literatury, jejíž seznam je uveden v závěru tohoto textu. V přehledovém okně je obsažen pouze redukovaný popis odlitku, který zahrnuje informaci o majiteli, dataci a rozměru daného otisku. Podrobnější popis je obsažen v detailním zobrazení: podrobněji je charakterizován majitel pečeti, tvar, písmo a jazyk opisu, který je následně transliterován. Kategorizován je i pečetní obraz. Mnohdy velmi komplikovaný blason pečetního pole je nahrazen klíčovými slovy. Je také uveden letopočet vzniku konkrétního odlitku a poslední tři políčka obsahují informaci o současném uložení originálu listiny s příslušným otiskem, odkaz na literaturu a poznámky.
Výběr literatury
- k metodice popisu:
Karel Müller, Návrh pravidel pro zpracování typářů a dalšího sfragistického materiálu (pečetí, odlitků pečetí), Archivní časopis 39, č. 4, 1989, s. 215–219
Vladimír Růžek, Soupis pečetí, pečetidel a sbírkových odlitků v archivech ČR, Archivní časopis 47, č. 3, 1997, s. 143–158 a č. 4, 1997, s. 213–233
- obecná sfragistická literatura:
Karel Maráz, Sfragistika, studijní texty pro posluchače pomocných věd historických a archivnictví, Brno 2014
Jarmila Krejčíková – Tomáš Krejčík, Úvod do české sfragistiky, Ostrava 1989
Jarmila Krejčíková – Tomáš Krejčík, Základy heraldiky, genealogie a sfragistiky, Praha 1987
August Sedláček, Atlasy erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty 1–5, Praha 2002–2003 (k vydání připravil Vladimír Růžek)